Kam míří výnosy z emisních povolenek?

Růst cen emisních povolenek je stále zmiňován především v souvislosti s vysokými cenami energií. V některých případech se tak děje zavádějícím způsobem, resp. podíl růstu cen povolenek na celkovém zdražení energií je zveličován. Hlavním motorem růstu v našich podmínkách je především až desetinásobný meziroční růst ceny zemního plynu a až pětinásobný růst ceny uhlí na světových trzích. Za tímto nevídaným cenovým skokem pak stojí soubor příčin, mezi které patří například nastupující oživení po epidemii, využívání spekulace s energetickými surovinami k politickým cílům a v neposlední řadě i technické problémy doprovázející jejich těžbu a skladování. Zvýšené ceny plynu a uhlí se následně promítají i do růstu cen elektřiny. Podíl cen povolenek na tomto extrémním cenovém skoku se u elektřiny pohybuje jen mezi 10–20 %.  

Naopak velmi málo se hovoří o tom, že rostoucí cena také významně zvýšila příjmy státního rozpočtu z výnosů aukcí povolenek. V roce 2020 tak stát dražbami povolenek získal již cca 19 miliard, zatímco ještě v roce 2017 činily výnosy pouhých 5 miliard. Výnos, který se v posledních letech každoročně zvyšuje by mohl brzy překročit 30 miliard ročně.

Úměrně rostoucím výnosům z aukcí se také zintenzivnila diskuse o jejich následném využití. Podle doporučení EU, by alespoň 50 % takto získaných příjmů mělo být investováno do opatření k ochraně klimatu. V současnosti však reálně hrozí, že většina výnosů z aukcí bude rozpuštěna v notoricky deficitním státním rozpočtu, aniž by přispěla ke snižování spotřeby energií nebo k výstavbě obnovitelných zdrojů. Ke zvýšení potenciálního příspěvku povolenek přispěje i to, že program Nová zelená úsporám, který byl dosud z povolenek financován, bude v následujících letech spolufinancovat 5 miliardami korun Národní plán obnovy. Výnosy z povolenek by se na tento program měly znovu využít až v roce 2026.

Vzhledem k dramatickému vlivu plošného růstu cen všech energií na rozpočty podniků a domácností jsou často zmiňovány návrhy na zavedení tzv. klimatické dividendy, která by část výnosů z aukcí emisních povolenek vracela domácnostem. S vracením části příjmů experimentuje např. Rakousko, kde bude mít každý dospělý nárok na částku 100–200 EUR ročně. V podnikové sféře se nejčastěji mluví o zvyšování energetické účinnosti a budování obnovitelných zdrojů umožňujících pokrývat část spotřeby podniku z vlastní výroby.  Objevuji se i názory, že by výnos z povolenek mohl být jednorázově využit na nastartování důchodové reformy.

Čas ukáže, kde výnosy ze 193 milionů povolenek pro roky 2021–2030 skončí. Doufejme, že budou z významné časti využity k modernizaci energetiky a ke snižování emisí skleníkových plynů, aby tak systém EU ETS naplnil svůj smysl.